Zdeněk Lesovský - ROZHOVOR

Podrobnosti

Uverejnené: nedeľa, 27. marec 2011, 15:53

Napísal: Radovan Mišík - ONEHALF

Po dlhšej dobe prinášame ďalšie zaujímavé interview s vynikajúcim českým street fotografom Zdenkom Lesovským. Momentálne žije vo Veľkej Británii a väčšina jeho záberov vznikla v uliciach Londýna. Jeho fotografie vytvorené pomocou externého blesku sa veľmi nápadne podobajú na tie od Bruca Gildena a preto sa vôbec nebojim povedať prirovnanie, že Zdeněk je "Český Gilden".

 

ONEHALF: Mne osobne „učaroval“ najviac tvoj záber na telefónne búdky a dve slečny.  Ako dlho ti trvalo, pokiaľ sa naskytol takýto vynikajúci snímok? Išiel si „len tak„  okolo a mal si neuveriteľné šťastie  alebo si tam striehol a čakal na ten správny moment?

ZDENĚK: Šel jsem "jen tak" ale po té co jsem uviděl tohle místo, bylo mi jasné, že zůstanu dokud se něco nestane, ať ten den či další a další kdy budu fotit.... a stalo se tohle. U tohoto záběru jsem měl velké štěstí, čekal jsem jen kolem 2hodin. Na některé záběry jsem čekal mnohem déle, a to i na takové, které nakonec nevznikly. Asi nejdéle jsem si počkal na fotku s nápisem "This is the man" .....bylo to kolem 12 hodin, ne během jednoho dne ale celkově v průběhu asi 4 víkendů. A den po záběru byla výloha předělána.

ONEHALF: Keď som na českom foto portáli videl tvoje fotografie, okamžite ma napadlo slovné spojenie „český Bruce Gilden“. Tvoje zábery s bleskom v uliciach sa veľmi nápadne podobajú na jeho tvorbu. Boli Gildenove fotografie tvojou inšpiráciou?

ZDENĚK: Byly a jsou. Jeho tvorba mě uchvátila, dynamika a výrazy které je schopen dostat do záběru jsou úžasné a asi jinou technikou nedosažitelné. Poprvé když jsem se s jeho tvorbou setkal, tak jsem si říkal "wow-to je něco, ale na tohle nemám, to už je moc" .....ale do měsíce jsem to taky zkusil a od té doby tenhle styl miluji. Věřím že to není technika pro každého, a ani pohled na tyhle fotky nezaujme všechny, ale já cítím že je mi tahle technika velmi blízká a proto ji rád používám. Nedá se tak ale fotit pořád, člověk by měl být  správně naladěn a vědět co a proč fotí, být relaxovaný a v pohodě. Tento styl je tak výrazný že asi vždy budou tyhle "bleskovky" pod nálepkou "Gilden" ať už je udělá kdokoli, i kdyby lépe než samotný Bruce. Ale to opravdu neřeším, já ten styl miluju, dělám to od srdce a pokud mi to bude přinášet radost jako doteď, tohoto stylu se nevzdám. Ale taky vím, že časem se profotím více a více do svého stylu. Ale to je těžké po necelých dvou letech. Proto dělám co se mi líbí a co mě baví a naplňuje a neřeším nějaké škatulky a raduju se s podařených záběrů i ze samotného pobytu na ulici.A přiznejme si, být ve škatulce s Bruce Gildenem, to je pro kluka z malé vesnice z jihu Moravy velmi příjemné porovnání, to mi opravdu nevadí, lichotí mi to.


ONEHALF: Ako si sa dostal ku street fotografii a čím ťa upútala tak, že si pri nej aj zostal ?

ZDENĚK: Focení lidí mě vždy bavilo,lidé na záběru jsou schopni udělat silnou fotku, to mě láká a baví. Ale dlouho jsem si jen tak fotil zajímavé a hezké věci a lidi kolem sebe, bez konkrétního záměru, cíle či projektu. A tak se tvořit nedá. Až jednou jsem se setkal s tvorbou Matta Stuarta. V tu chvíli jsem byl krátce v Londýně a proto se street fotografie stala mým přirozeným projektem na následující léta, doufám dlouhá léta. Tohoto fotografa stále obdivuji a mám rád jeho humor ve fotkách. Párkrát jsem se s ním i osobně v Londýnských ulicí setkal a je to velmi příjemný člověk, řekl bych hodně se odráží ve svých fotkách. U street fota mně fascinuje to, že vyjdete ven z ničím a můžete se vrátit s úžasným záběrem.

ONEHALF: Asi si nezačínal pri tomto špecifickom žánri, akým streetphoto nepochybne je. Čo bolo predtým objektom tvojich fotografií?

ZDENĚK: Jak jsem napsal dříve, focení lidí mě vždy bavilo a přitahovalo. Ale zkusil jsme si asi vše, od makra, přes krajinu, kytičky, HDR až po akt. Ale street  má kouzlo kterému jsem naprosto podlehl. Stačí si pověsit foťák na krk a vyjít ven, vše ostatní tam už je a čeká jen na to být vyfoceno, najito, zachyceno.
 

ONEHALF: Aký je tvoj vzťah ku fotografii na film? Fotíš len na digitál?

ZDENĚK: Na film jsem začínal. Miluju černobílý zrnitý film. Taková HP5+ pušnutá na ISO 3200, to je slast. Ale po přestěhování do Anglie a nemožnosti si své fotky dělat doma sám jsem podlehl digi-éře a od té doby dělám prakticky vše digitálně. Ale k filmu bych se rád v některých svých projektech vrátil. Ve skříni mi zahálí krásný hledáčkový dálkoměrný přístroj, a to mě někdy dost mrzí. Tak mu stále slibuju že je to jen dočasné :-))

ONEHALF: Viem,  že bývaš pri Londýne, ktorý je podľa môjho názoru na street zábery trošku „ideálnejší“ ako fotografovanie v našich končinách.  Vnímaš to aj ty podobne? Ako by si porovnal reakcie ľudí v Čechách a v Londýne? Skúšal si blýskať aj v tvojej rodnej Českej republike?

ZDENĚK: Zatím nezkoušel, ale chci to zkusit. A vím že to bude jiné, jen zatím nevím jaké :-) Ale bude to jednodušší z hlediska komunikace z lidmi, což je pro fotografa základ. I když ve streetu komunikuju co nejméně a jedině až po záběru, i tak by mohla mateřština být pozitivní přínos. Uvidím, až si tím projdu, rád dám vědět jaký je rozdíl :-)

ONEHALF: Nosíš aparát neustále pri sebe (napr. pri ceste do práce a pod.) alebo len keď ideš vyslovene „loviť“ svoje zábery ?

ZDENĚK: Místo kde bydlím je v podstatě malá vesnice, takže fotím jen při cestě do Londýna. Při cestě do práce potkávám stále stejné lidi a nerad bych aby se na mě každé ráno po záběru koukaly divně :-) Rád se na své ranní spoluchodce usmívám, což nevím jestli by se konalo i po mém záběru.

ONEHALF: Samozrejme aj tvoja „negildenovská“ tvorba je veľmi zaujímavá a spájanie rôznych objektov ti ide vynikajúco, ale vrátil by som sa k tvojmu „face to face“ blýskaniu.  Určite je potrebné mať poriadnu „guráž“ napáliť objektu blesk rovno do tváre. Ako sa ti ju podarilo vybudovať?

ZDENĚK: Člověk by měl mít v hlavě jasno co a proč fotí. Nejde si říct "ok, tak tu zkusím s bleskem a uvidím" To prostě nefunguje. Street fotograf by měl být sebevědomý a relaxovaný. A to především při používání širokého skla. Jinak lidi vycítí napětí a místo tvorby bude řešit jen konflikty. A vybudovat se mi to povedlo jednoduše, odhodláním a touhou něco zajímavého vyfotit. Pokud něco děláš od srdce, překážky nevidíš, vše se zdá být jednoduché a samozřejmé.

 
ONEHALF: Určite sa tvoje blýskanie nepáči každému, ako na to reagujú tvoje objekty?  Snažíš sa po exponovaní aj o ústnu konverzáciu alebo ihneď kráčaš ďalej?

ZDENĚK: Jelikož fotím většinu za chůze, po záběru jednoduše pokračuju dál a pokukuju po dalším zajímavém záběru. Takže reakce moc nesleduju. Ale občas slyším smích, občas vřískot, hlavně ženy to dělají často, občas udiv, nadávky. No a občas si někdo za mnou i přijde věci vyříkat z očí do očí :-))


ONEHALF: Veľa ľudí mi hovorí, že tento žáner je dosť „adrenalínový šport“  a ja sa snažím vysvetliť, že ak človek dodrží isté zásady, je to príjemne fotografovanie. Pri tvojej tvorbe to určite nie je moc príjemné, hlavne pre tvoj objekt.  Aká je tvoja najnepríjemnejšia skúsenosť pri tvojom „streetovaní“ s bleskom?

ZDENĚK: Já tenhle styl jednoduše miluju, jsem na něm už asi závislý. Někoho by asi i hlasité vynadání na plné ulici zarazilo nebo odradilo. Mě ani případný fyzický kontakt nedělá žádné potíže. A vůbec se lidem nedivím že se na mě občas vrhnou a chtějí  vysvětlení, smazání fotky a nebo prostě jen v šoku semnou začnou lomcovat. Je to logické a normální. K tomuto stylu to patří a já s tím nemám problém. Nikomu se nesnažím ublížit, chci jen udělat záběr. Ale pokud se ptáš na nejnepříjemnější zážitek, byla to starší dáma která do mě začala po záběru celkem silou bouchat, tahala mě za kabel od blesku, za fotobatoh, bouchala do techniky.....naneštěstí pro ni mám kovovou sluneční clonu, o kterou se dotyčná škrábla a začala mírně krvácet....to ji rozohnilo ještě víc. Byla to nepříjemná situace, snažil jsem se vše uklidnit ale trvalo mi to docela dlouze....a nějak se aktivně bránit nebo prát se ženou, to nešlo, musel jsem jen vyčkat až dáma zchládne. Ale to byla velmi ojedinělá potyčka.


ONEHALF: Páči sa mi na tebe, že ideš do úplného kontaktu  a používaš široké objektívy. Aký objektív máš nasadený najčastejšie?

ZDENĚK: Na  street používám Tamron 17-50/2,8 a téměř všechny bleskovky jsou na ohnisko 17mm (26mm po přepočtu na kinofilm) A tak pokukuju po nějakém pevném, placatém sklu. Přeci jen čím menší výbava, tím fotograf vypadá méně děsivě a lidi jsou víc v pohodě.

ONEHALF: Určite by veľa ľudí zaujímalo pri akých expozičných parametroch vznikajú tvoje „gildenovské“ zábery ? Je evidentne vidieť, že sú použité pomalšie časy, kde len blesk zmrazí objekt, na ktorý „dočiahol“. Skús nám prezradiť  tvoje priemerné expozičné parametre za jasného dňa...

ZDENĚK: Jak jsi sám řekl, používám relativně delší časy, jde to snadno vypozorovat z mých záběrů.  Mám rád lehce mázlé pozadí a krásně ostrý objekt v popředí. A další expoziční parametry jsou pak už jen závislé na počasí a světelných podmínkách a na představě fotografa jak chce mít exponováno.  Ale celkové sladění blesku a foťáku je docela oříšek. Na metodu která mi tak nějak funguje jsem přišel asi až po pul roce focení s bleskem a tisíci a tisíci záběrech.

ONEHALF: Čo by si odkázal čitateľom a fanúšikom street fotografie na Slovensku ?

ZDENĚK: Líbí se vám streetphoto? Láká vás to? Vemte foťák a jděte ven fotit,a  foťte, a hodně. Vše už  je venku a čeká jen na vás. Potřebujete jen trpělivost , otevřené oči a chuť fotit. A nehledejte výmluvy proč to nejde. Raději si najděte téma vhodné přesně pro vás, pro místo kde žijete.......nebo se přestěhujte :-)  A rada pro všechny, pokud něco zajímavého uvidíte a jen na zlomek vteřiny vám probleskne hlavou "vyfotit nebo ne?"....vyfoťte, přemýšlet můžete až po té. Naopak to už ve streetu nefunguje. Foťte vše co se vám nějakým způsobem líbí a zaujme vás. Nejhorší je dlouze přemýšlet a váhat a tím přijít o záběr. To jdou pak neskutečná muka, protože moment se už nevrátí. Proto je lépe vyfotit cokoli k čemu vycítíte jakoukoli pohnutku či vnuknutí. Rozum vás jen zmate, držte se intuice a spoléhejte na "náhodu" A věřte mi, budete-li dostatečně trpělivý a nadšení, přijde za vámi v hojné míře.

 

Prikladám jednu fotku na ktorej zachytený Zdeněk v akcii. (autor: Jaroslav Beňo-NOIK)

Viac Zdenkových fotografií nájdete v našej gallérii: Zdeněk Lesovský -GALÉRIA

a na portáloch fotoaparát.cz a flicker.


Rozhovor so Zdenkom Vám priniesol Radovan Mišík-ONEHALF.